Slunce zafoukal vítr

zlatá karmínová

někam daleko

dělala bitevní pomyšlení ležíce

jako prasata

mohyly

pelikáni obsypali jezera

nabílená azurem

houpala se včera tak

že hovno to neumí smutněji

občane fajáns odlítá

tvé filigrány pivoně nočníky

to jenom prší jako vždycky

říkám si když hřeju nohy

odsloužíš znovu zlo

peška kterého licitujeme kolektivně

vytrženější než jiní kmenové

paprskem

baterka kreslí křídla

zvířata poblíž obzoru

nikoho nezajímají, škoda